Komentáře

1 Lu Cherrymelover Lu Cherrymelover | Web | 27. února 2011 v 19:38 | Reagovat

škoda že tejto skurvenej dobe budeme zachvílu hovoriť "staré dobré časy" ://

2 Adelaine Georgia Screams Adelaine Georgia Screams | Web | 27. února 2011 v 19:55 | Reagovat

Taky jsem dřív nesnášela samotu a vlastně pořád nesnáším. Toužím být ta oblíbená, se spoustou přátel, se sebevědomím.
Ale poslední dobou je tu semnou taky jen samota. Teď jsem byla týden doma a to bylo vážně hrozný. Ale nějako mi přijde, že si na to zvykám..
Ty nesmíš padnout, Cherry. Chtěla jsem být vždycky jako ty. Je ti jedno, co si o tobě lidi myslí, jsi taková nespoutaná, silná. Tak taková buď dál a nenech se zlomit. ;)
A jinak.. všechny chyby jsou k něčemu dobré. Snad si to nějak vyřešíš a dostaneš se z toho.

3 NiNa NiNa | Web | 27. února 2011 v 20:29 | Reagovat

krásny článok čery .. úplne sa s ním stotožňujem :/

4 Kykyňa Kykyňa | Web | 27. února 2011 v 21:03 | Reagovat

Ty máš aspoň pár skutočných priateľov, pričom ja mám chalana a priateľa v jednom a tam to končí. Sama som veľmi často, nepoznám teplo priateľského náručia od dievčaťa. Je mi to vzdialené. Najlepšia priateľka u mňa neexistuje. Som šťastná, ale samota je môj priateľ....

5 Loser Loser | 27. února 2011 v 21:13 | Reagovat

Nesnášíme samotu a přesto jsme sami. To je iroie života. Kdo chce žít zemře, kdo nechce přežije..

Nikdy jsem nechtěla být sama. Nikdy.. a teď? "Kamarádi" mě opustili, přešla jsem do školy kde nikoho neznám, a jsem sama pořád. Jediný kdo při mě stojí je můj pes.. Na samotu jsem si zvykla, neměla jsem na výběr. Topila jsme se v té moři hořkosti a taky (bohužel) sebelítosti. A najednou se to zlomilo, jako by mi někdo podal ruku a vátahl me nad hladinu a já se zase nadechla. Ikdyž jsem si musela tu ruku zase podat já citím se líp...

6 sima sima | 27. února 2011 v 21:41 | Reagovat

Preco sa teda snim o5 nedas dokopy????

7 Anet Anet | 27. února 2011 v 21:55 | Reagovat

Cherry já taky všechno moc prožívám a hodně se mi střídají nálady někdy řeším všechny ty kraviny .. a někdy na všechno kašlu.... asi nesmíme ten život brát tak vážně.. žijeme jen jednou ber to tak že na světě jsi jen na zkoužku..

8 lada lada | 27. února 2011 v 22:21 | Reagovat

[4]: mam to taky tak. nemam zadne pratele, jen pritele.

9 Martine Toquée Martine Toquée | Web | 28. února 2011 v 12:00 | Reagovat

Doufám, že se z toho brzy vydrápeš :( chápu to dobře, že jsi byla v nemocnici? Tohle už nikdy nedělej prosímtě!
Všechno jednou přebolí, nevím jak těžké to mezi sebou s Tvým ex máte, ale podle fotek to vypadalo všelijak, tak mi neleze na mozek, PROČ spolu nejste.. Všechno se jednou nějak vyřeší a špatný období má každý. O to víc si pak budeš vážit šťastných chvil, který tohle padání na dno brzy vystřídá, uvidíš..

10 Zuzulin Zuzulin | Web | 28. února 2011 v 15:41 | Reagovat

Neboj, ono to přejde. Takovéhle pocity máme určitě každý - všechno se někdy musí jednou posrat. Ale ono se to určitě jednou taky všechno zlepší a budeme mít všichni hrooozné chutě zažívat skvělé zážitky, jako v HIMYM =)
Z vlastní zkušenosti jen doporučuju, aby sis hlídala, aby sis nepokazila zas něco dalšího..:-//
A NESMUTNI!!! =) Přijeď k nám, zajdem na zmrzku, pokecáme a zároveň každá poznáme nového človííka :)) Napsat!! -> zuka.adler@seznam.cz

PŘEJU MAXIMÁLNÍ SLUNCE DO TVÉHO ŽIVOTA :))

11 Elie<Goofy<Boo Elie<Goofy<Boo | Web | 28. února 2011 v 15:48 | Reagovat

Taky jsem měla tohle období.... připadala jsem si opuštěná jak kdybych byla na vše sama... pak se ukázalo pár přátel ,který mi dali do života sílu... ,Ale v životě těchto období je víc. A proto máme přátelé ,které nám vždy snad pomůžou...a souhlasím s Martine jak píše o tobě a tvém Ex... vím jak se cítíš... Drž se :)

12 :) :) | 28. února 2011 v 15:55 | Reagovat

Niečo mi hovor, ja som taká precitlivelá že mi to až cez hlavu prerastá :(. Nad všetkým rozmýšľam, hovorím si furt prečo sa stalo hento a prečo hento, ale stále rozmýšľam len nad tými zlými vecami ktoré sa v mojom živote stali ale nad tými dobrými nerozmýšľam. A v tom je tá chyba. Vždy som si myslela že ja som optimistka, niekedy až moc veľká, ale pomaličky zisťujem že som pesimistka jak hovado, nad všetkým si robím veľkú hlavu, zo všetkého mám strach (nemyslím nejakých duchov:) ) a samota? stú sa poznám ale neznášam ju...len bohužiaľ že je so mnou skoro stále. Ale možno to je aj moja chyba...Nevadí, proste viem asi ako sa približne cítiš, mala by si začať myslieť pozitívne, a snažiť sa napraviť všetky svoje chyby, nech to stojí akúkoľvek veľkú námahu. Určite to bude stáť zato :)

13 cats-and-angels cats-and-angels | Web | 28. února 2011 v 16:51 | Reagovat

http://cats-and-angels.blog.cz/ ← koukněte jestli chcete

14 Dennie Dennie | Web | 28. února 2011 v 17:39 | Reagovat

Moc krásný článek. Já se taky poslední dobou nemám dobře. Taky jsem si jako mladší myslívala, že jde žít jen s dobrými pocity a ty špatné neexistují.. Já se rozbrečím úplně ze všeho ;) ať mi někde něco řekne, nebo i to, že jsem sama doma..Ve 2 přijdu ze školy a do 5 hodin jsem sama doma a prostě je mi smutno, ano, té samoty je poslední dobou vážně moc.
Mám se poslední dobou fakt divně, a nejhorší je, že s tím nemůžu nic udělat. Pořád nad tím přemýšlím a nemůžu to zastavit, i když jsem si už asi 3x řekla že toho musím nechat a zaobírat se jinými věcmi.. Doufám, že se z toho vylížeš brzy :( Soucítím s tebou.

15 megiiiii megiiiii | Web | 28. února 2011 v 18:35 | Reagovat

Tak já jsem naopak samotu přijala a je ze mně introvert. Nechci se s nikým bavit, chodit do společnosti, a hrozně se přemáhám když mám jít ven. Proč ? Protože mně hodně lidí zklamalo, protože nesnáším svlj pohled do zrdcadla a přijde mi, že nam ně venku jen každý kouká a vysmívá se mi, protože nemám žádné pravé kamarády s kterýma bych chtěla trávit čas, ale všechno je jen přetvářka, každý okolo mně má perfektní život, neví co jsou to skutečné problémy a pak nechápou mně a mlůj život ve kterém nesnáším svoje vlastní rodiče, ve kterém nemám žádné pravé přátele.
takže jsem si zvykla na samotu, obklopuju se hudbou a kreslím, to mi pomáhá. Ale prostě samota je mi bližší než být v okruhu lidí a tvářit se, že je vše OK když není... :(

16 Dulcecita Dulcecita | Web | 28. února 2011 v 18:59 | Reagovat

Já jsem naopak tak blbá, že v sobě dusím i pláč. Neuroním ani slzičku, nikdy. Začínám se cítit víc jako robot, než jako člověk.
Nemůžu ti vykládat, že vím, jak se cítíš, protože to neví nikdo, kromě tebe. Možná si teď říkáš, že nic nemůžeš změnit, že to není ve tvých rukou. Utápění se ve slzách však není to správné řešení. Jen ty můžeš rozhodnout, jestli se po pádu zase postavíš na nohy nebo zůstaneš ležet. Jen ty rozhoduješ o tom, jestli toho, kdo ti podkopnul nohy, necháš v klidu jít dál, nebo mu rozbiješ držku. A jak už pár let na blogu sleduju tu silnou osobnost Cherry, věřím, že se znovu postaví na nohy a všechny ty zlomyslné blbečky nakope do prdele. Možná ne dnes, možná ne zítra, ale udělá to brzy...

17 Maťko Maťko | E-mail | Web | 28. února 2011 v 19:45 | Reagovat

Treba sa snažiť meniť svet... aj keď len jediného človeka

18 thepoorlittlerichgirl thepoorlittlerichgirl | Web | 28. února 2011 v 19:53 | Reagovat

hlavu hore cherry!! :) kazdy mame obdobie,ked sa nam nechce ani zit..ale to prejde..ver mi :)

19 :P :P | 28. února 2011 v 20:23 | Reagovat

Toto ja poznám až moc dobre, že keď sa čosi sere tak to je úplne všetko to dôležité, bez čoho sa ti ťažko žije, ale potom sa to časom zase vráti do toho stavu, že ti je najlepšie na svete a na to sa vždy teším aj keď sa mi nedarí.
Na dobré si proste musíme počkať :) A oplatí sa čakať.
Drž sa!

20 marii marii | 1. března 2011 v 17:58 | Reagovat

tohle je tvuj nejlepší članek .. jen mě trochu děsí že se v něm vídím i já sama :( ..

21 kaitlin/arleta:D kaitlin/arleta:D | E-mail | 1. března 2011 v 20:42 | Reagovat

ja se v nom taky vidim presne zas mi raz vystihla jak to delas:D

22 gta 5 money cheat ps4 gta 5 money cheat ps4 | Web | 8. července 2017 v 11:25 | Reagovat

•    I read your entire article and I genuinely like it.Thank you for discussing this great post.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.